Autofs¶
Pomocí Autofs lze zařídit automatické připojení souborového systému při jeho prvním použití a jeho automatické odpojení při nečinnosti. Vše se děje na základě přednastaveného mapování. Takto lze připojovat vyměnitelné médium, Sambu nebo jakékoliv FUSE.
O Autofs jsem se dozvěděl náhodou v jedné e-mailové konferenci, kde se řešil
úplně jiný problém. Mě při této příležitosti napadlo, že si takto můžu připojit
své vzdálené disky, které jsem zatím, připojoval ručně pomocí příkazu sshfs.
V tomto zápisku se tedy zaměřím na sshfs,
ale [!dd našel] jsem hezký návod i pro Sambu.
SSH klíče pro Roota¶
Nejprve je třeba zajistit, aby se lokální uživatel root dostal ke vzdálenému
uživatelskému účtu a nemusel zapisovat heslo — vše se má dít automaticky. To
lze zajistit pomocí SSH klíčů.
- SSH a SSH klíče:
- Seriál Pokročilé vlastnosti OpenSSH
- Jak se přihlašovat na SSH bez zadávání hesla
- OpenSSH - více než jen Secure Shell
- OpenSSH - bezpečně a pohodlně
Vygenerujeme rootovi [!enwk keypair]. Důležité je, aby byl privátní klíč bez passphrase. Při dotazu na passphrase je tedy třeba zadat jen Enter.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 | |
Veřejný klíč je poté třeba dopravit na vzdálený počítač do souboru
~/.ssh/authorized_keys. Pokud už soubor nějaké klíče obsahuje klíč se
jednoduše připojí na konec.
Toto lze zařídit mnoha způsoby. Například takto:
1 | |
V tomto okamžiku by mělo fungovat přihlášení roota ke vzdálenému počítači bez hesla, jen na základě klíče.
1 | |
Přihlášení je dobré ověřit ještě před konfigurací Autofs. sshfs nebude fungovat, pokud uživatel root nebude mít ověřenou identitu serveru. A to se děje právě při první přihlášení pomocí SSH.
Konfigurace autofs¶
Autofs je třeba nejprve naistalovat:
1 | |
Poté vytvořím soubor s definicemi co a kam se bude připojovat. Řádky jsou poměrně dlouhé:
/etc/auto.sshfs
1 2 | |
uid a gid patří uživateli, na kterého se bude připojený souborový systém
mapovat. Pokud neznáte své uid neznáte stačí spustit příkaz id.
Takto vytvořený soubor musíme zaregistrovat aby o něm Autofs věděl. To se dá
zařídit v souboru /etc/auto.master. Na konec jsem přidal řádek:
1 | |
Nyní je třeba službu restartovat, aby si všimla změn, které jsme provedli v konfiguraci.
1 | |
Jak se to používá?¶
Jednoduše vstoupíte do adresáře /mnt/sshfs/masina nebo si třeba vypíšete
obsah adresáře /mnt/sshfs/borec. Souborový systém se automaticky připojí
jakmile na něj sáhnete. … a po 30 sekundách, co na něj nesáhnete se
automaticky odpojí.
Mě ještě trochu točilo, že složka /mnt/sshfs je při odpojených vzdálených
file-systémech prázdná. Když jsem chtěl její jméno doplnit tabulátorem shell si
na tento adresář “sáhnul” a připojili se všechny oddíly. Proto jsem v souboru
/etc/default/autofs zapnul/odkomentoval volbu
1 | |
Tím je zařízeno, že se moje masina a borec objeví v adresáři /mnt/sshfs,
i když jsou odpojené.